Manželství

Nebo-li také SVÁTOST MANŽELSKÁ. Jak mnoho je v těchto slovech! Dříve na tento stav bylo pohlíženo opavdu jako na svátost. Což znamenalo, že dva lidé kteří se vzali, se odevzdali jeden druhému a spolu měli sdílet to dobré i špatné. Jak praví slib v kostele "...dokud Vás smrt nerozdělí... ", "...ve zdraví, štěstí, nemoci i chudobě...". To bylo samozřejmě velice těžké a plyne z tohoto slibu veliká zodpovědnost. Ono každý slib je veliký závazek, natož ten, který dáváme před spoustou lidí, v určitém rozpoložení a s určitou nadějí. Vždyť málokdo si ve svatební den přeje rozvod, či domýšlí jak manželství může špatně skončit. 
 
Co je vlastně svazek manželský?
Je to společenská instituce, která by měla tvořit základ rodiny. Dle různých kultur, je i na manželství nahlíženo z různých úhlů. Většinou vzniká slibem, který si musí pár dát, před předem určenými lidmi. V některých kulturách stačí jen zvednut se od stolu, prohlásit, že se chtějí odevzdat jeden druhému a jsou manželé. V některých kulturách je to složitější a slib je přesně daný, pronesený v určitý den, v určitou hodinu a před jasně danými lidmi. V jiných kulturách je možné uzavřít sňatek pouhým polibkem před příbuznými. Je to opravdu rozdílné, ale určitý akt, či slib na začátku vždy je. 
Od slibu, či daného činu jsou ty dvě osoby považovány za celek, za jeden celek. No a to je velice důležitá informace. Představte si čínskou monádu, bílá a černá kapka, která sama o sobě není celkem, je to jen půlka, musí se tedy spojit, aby se kapky podporovaly, doplňovaly, prolínaly a aby měl celek nějakou logiku a formu. To se děje s těmi jedinci, kteří si řeknou slib. Už v mnoha básničkách které se psaly na blahopřání k sňatku bylo psané "už né ty a já, ale my". Manželství tedy má jednomu člověku pomoci spojit se se svou druhou kapkou a utvořit celek. V manželství by neměl být člověk sám, měl by mu být ten druhý oporou, pomocníkem a přítelem. 

"Manželství je jako vršek pyamidy, navzájem se dvě protistrany musí podpírat, musí vyrovnávat mezi sebou tlak, nesmí se přetláčet, či převyšovat a když jedna strana toto pokazí, tak se zhroutí celá pyramida." 
 
Co se stane při manželském aktu?
Každý z nás má energetický obal, takové svoje energetické vajíčko. Když se dva spojí ve svátost manželskou, tak se tyto dvě samostatné osoby ve svých vajíčkách, dostanou do jednoho společného energetického vajíčka. Poté má tedy každý svoji ochranu a navíc ještě ochranu společnou. Tvar společného vajíčka závisí na lidech samotných. Když je partnerství vyrovnané, šťastné a fungující, tak lidé mají kolem sebe společné energetické vajíčko ve tvaru srdce. Z této manželské aury, se dají rozpoznat nerovnosti a jiné problémy v manželství. 

Musím manželství uzavřít v kostele, či na úřadě?
V naší republice je manželství stanoveno zákonem. Jsou tedy určitá pravidla, dle kterých se manželství může uzavřít. Na toto manželství dostanete potvrzení a zrušení tohoto svazku je složitější a zase upravováno zákonem. Má ale většinou u lidí větší hloubku, jelikož se infomace dostane do vědomí lidí a ti s ní dokáží dle vrozených vzorců chování, či jiných vlivů pracovat a vnímat. Nese sebou také spoustu výhod, na které manželé mají právně nárok. 
Manželství můžete samozřejmě uzavřít i bez zákonných úprav. To se v poslední době děje často. Lidé si dají slib před svědky, či jen samy mezi sebou a dávají mu velikou váhu a dodržují svá pravdila, která si před svazkem dali. Tento svazek není zákonem stanovený a upravovaný, tudíž záleží jen na těch dvou lidech, jak si svazek utvoří. Toto spojení se dá lehce zrušit a zrušení je v režii pouze jich dvou.  Samozřejmě že i tito lidé dostanou společnou energetickou ochranu. Tuto ochranu musí zrušit samy při rozchodu, nebo by pak hrozilo, že zůstanou uvíznutí v tomto obalu dále.

Symboly a rituály manželství
Dnes se za symbol manželství považuje pouze prstýnek, honosné šaty a převzaté jméno nevěsty. Ale je toho mnohem, mnohem více. Naši předci měli zmáknuté úplně vše, co se týkalo předsvatebních příprav, svatebního dne a všeho kolem svatby. Ještě dnes v některých zemích, musejí dodržovat i sto let staré přesné rituály. Předsvatební rituály byli hodně důležité pro vybrání správného partnera, dále proto, aby se manželé na sebe těšili, no a hlavně aby bylo vše ve svatební den připravené a nic nekazilo pohodu a nepřineslo nějaké zádrhele. Každý předsvatební, svatební i manželský symbol a rituál měl své hluboké opodstatnění. 
Příklad:
  • pečení koláčů přes svatbou - mělo donutit nepřátelé zbavit se vůči manželům zášti, koláče měly usmířit znepřátelené lidi, či ty, kteří manželům svatbu a štěstí nepřáli
  • zakázané soužití a sex před svatbou - aby se na sebe ti dva sexuálně těšili, aby si ještě před svatbou nezevšednili, aby se dítě počalo z vášně a přišlo do manželství
  • družba na svatbě - kdyby zlé síly chtěly jakkoliv ublížit manželům, tak je měla družba zmást
  • halekání, dělání hlasitých zvuků, či novodobě troubení při jízdě do kostela - mělo odradit či vystrašit zlé síly
  • bílé šaty nevěsty - měly značit nevinnost a panenství
  • rozbíjení talířů - aby se za čerstva naučili spolu spolupracovat
  • svazování rukou při obřadu - trvalé spojení v celek
  • prstýnky - znamení kruhu, tedy věčnosti, měl zajistit věčnou lásku a věrnost, také symbol okovů, které jeden druhému nasazují
  • prstýnek na prsteníčku - předci věřili, že žíla na prsteníčku je spojena rovnou se srdcem
  • tvar srdce - jeden výklad tvrdí, že srdce představuje spojené fíkové listy, které si dávali ve starém řecku zamilovaní, další výklad připisuje tvaru srdce listy břečťanu, jelikož se břečťan používal jako významný symbol ke spojení dvou lidí, jako vyjádření věrné a věčné lásky. Ještě dnes se často ovinují ruce novomanželů břečťanem. Další výklad je takový, že srdce je obrácený tvar zadečku a prsou a měl symbolizovat, že když muž to bude se ženou myslet vážně, tak se na tyto tvary může těšit. 
 
Proč je dnes uzavírání sňatku tak nepopulární?
Hlavně je to kvůli závazkům a nepochopení manželství jako takového. A spousta mladých lidí zanevřelo na manželství proto, že je veliká rozvodovost a že jen málo manželství vydrží až do konce. Je taková doba, že petrvává u hodně lidí názor, že manželství je krachem vztahu. To značí, že čím dál tím více lidí nemá ani potuchy co manželství může přinést, co vlastně znamená. S touto názorovou vlnou opravdu manželství přestává mít svoji svátost a svoje opodstatnění. Lidé se nechtějí vázat, nechtějí ztratit svoji svobodu a tak se do svazků neženou. To bohužel má vliv i na společnost. Protože když se vytratí svazky manželské zanikne i mnoho jiných svazků, lidé budou hlavně samy za sebe a nenaučí se brát ohled na druhé, nenaučí se pomáhat druhým, nebo být někomu oporou. Vztahy berou volně, bez závazků a stylem "příjdu - odejdu". V tomto svazku není energetický obal co je spojí, obejme a dá pocit jistoty, každý si bude jen v tom svém obalu a každý jako samostatná jednotka, jen sám za sebe. Dle toho pak mezi lidské vztahy vypadají tak jak vypadají. Vracíme se doby, než vztahy dvou lidí začaly vznikat - že by doba kamenná?

Proč manželství a společné svazky dvou lidí začaly vznikat?
V dávných dobách si každý žil sám za sebe. Muž přišel k ženě, přepadla ho touha, touhu uspokojil na ženě a každý si šel svoji cestou. Když přišel další muž, se svoji touhou a potřebou tak často žena měla u sebe dítě, o které se starala, kojila ho a tudíž byla neplodná. Muž samozřejmě chtěl uspokojit svoji touhu, tudíž musel dítě zabít aby žena byla na čas jenom jeho. Bylo těžké pro ženy bránit se mužům, chránit před nimi své děti. Mužům zase vadilo, že jejich potomky zabíjejí jiní muži. Začaly tedy vznikat první svazky, žena začala patřit jen jednomu muži, který chránil jí i jejich děti před cizími muži. Bylo to výhodné pro obě strany. Muž chránil a zabezpečoval rodinu, žena se starala o děti a o oheň. Vše ostatní dělali společně. 

Co na závěr? 
Jen tolik, že každý vztah je takový jaký si ho uděláme. Jestliže jsme my vyrovnaní, šťastní a spokojení hlavně samy se sebou, tak i náš vztah bude takový. No a když je čas jít dál, tak je důležité si to přiznat a vydat se jinou cestou:-)