Osud

Jak velikou váhu má toto slovo pro všechny lidi, kteří se potřebují za něco schovat, či nechápou souvislosti ve svém životě. Protože se opravdu za tímto slovem dá schovat ledacos. Někteří se vymlouvají na osud při svých nezdarech, někteří když nechtějí nic moc ve svém životem změnit. Co ale ten osud je a za co vše je zodpovědný?
Je to vlastně předurčená cesta, po které jdeme našim životem. Mylně se ale domníváme, že s touto cestou nelze nic dělat. Že podléháme svému osudu stoprocentně a musíme se podřídit okolnostem, které se vyskytly v našem životě. Tento názor mají lidé, kteří nechtějí vzít svůj osud do vlastních rukou, ti kteří si neuvědomují, že máme svobodnou volbu. Tito lidé se budu stále vymlouvat na osud, svoji zodpovědnost přehazovat jednou na společnost, jindy na lidi v okolí, či na viry a bakterie, kteří žijí kolem něj. Dokonce si vymysleli ZLÝ OSUD, aby jo bylo vidět, že je k nim ten osud opravdu drsný. Spoléhat na osud je tedy jen zbavení se své zodpovědnosti za svůj život. No a to je pro mnohé lidi velice přijatelné. Protože v tu chvíli oni za nic nemůžou.
 
Když je to tedy předurčená cesta, tak jak ji mohu změnit?
Jednoduše. Vlastně jenom tím že si uvědomíme, že tato cesta je tvořena naším charakterem, cítěním a chtěním, dále také naším myšlením a reakcemi v určitých situacích. Je tvořena ale také naší vnímavostí a zodpovědností vůči životu samotnému, vůči sami sobě. Určitá část této cesty je postavena na základě našich minulých zkušeností, které jsme získaly v minulých životech. Jsou tedy určité skutečnosti a události, kterými si musíme projít, ale jak moc veliká překážka to bude, záleží už jen na nás. 
 
Jak tedy mohu změnit svůj osud?
Svým myšlením,jednáním, skutky. Představte si, že myšlenka je přitahovač událostí, které nás pak v životě potkají. Poté se nám děje jen to co si přivoláme. No a když se dostaneme před nějakou překážku, tak zase jen naše myšlenka určí, zda je to veliké, či malé, jestli je to ohrožující, či jestli je to příjemné. Osud můžeme změnit svých chováním a jednáním vůči sami sobě a vůči osatním kolem nás. Tímto vším můžeme také osud zmírnit v jasně daných věcech, které náš čekají. 
 
 
Vše je v našich rukou - náš život, náš osud i my sami... jen si to uvědomit a přiznat a bude se nám žít lehčeji a snadněji. 
 
Příklad: jsou tři muži, kteří se narodili a mají ve svém osudu se potkat se střelbou, mají v osudu dané jasné místo, kdy mohou při střelbě přijít o život. Tato událost je pro ně důležitá, jelikož se táhne z minulých životů. Každý tento muž má od malička rád zbraně, obdivují vojáky a policii. Všichni se stanou elitními policisty a pracují v policejním komandu. První policista je sobecký a není ochotný nikomu pomoci jen tak, má veliké ambice a chce být nejlepší. Nikdo ho nemá moc rád a kvůli svým ambicím nemá čas na rodinu, vidí jen sám sebe a svoji kariéru. jednoho dne když jde do složité akce, tak se zaplete do přestřelky a zemře. Druhý policista je také velmi schopný, ale je kamarádský a ochotný pomoci svým kamarádům. Záleží mu hodně na rodině a nerad riskuje právě ze zodpovědnosti vůči rodině. Když se dostane do přestřelky, tak aby pomohl svému kamarádovi tak je sám zraněn. Zranění nejsou až tak vážná a brzy se uzdraví. Rozhodne se pro změnu práce, zůstane u policie ale u klidnějších složek. Třetí policista slyší zprávy o kolegovi, který byl zraněn a o druhém který byl usmrcen a rozhodne se, že taková práce za to nestojí. Váží si svého života a své rodiny a nedokázal by si představit aby jeho rodina zažívala strach, kdyby se jemu něco podobného stalo. Odejde od policie a stane se instruktorem na střelnici. Všichni tři měly v osudu stejnou věc - potkat se se střelbou, jen na nich záleželo jak dalece se tato zkušenost podepsala do jejich životů. Jak destruktivní tato situace pro ně byla. Jaké ponaučení si vzaly.