Omezený provoz

Omlouvám se za velmi omezený provoz od května 2017 do konce března 2018. V loňském roce jsem si musela dávat dohromady své zraněné koleno. Mokrá tráva, pantofle a sekačka není moc dobrá kombinace. Takže na několikáty pokus jsem neposlechla a dobrovolně jsem  nezvolnila. No musela tedy nastoupit "ruka osudu" a já žuchla a porouchala si koleno. Po vyslechnutí ortelu paní doktorky že jsem tlustá, tak mě koleno bolí z toho, jsem se probrala ze snu, že zranění je jen fyzická neopatrnost, že mi pomůže jen lékař, či cizí pomoc, nebo jen ortéza, či sádra, nastoupilo přesvědčení že musím řešit věcí víc (No jak jinak že? Ale zkusila jsem doufat, co kdyby.. :-) ) Našla jsem si tedy ortopeda, který akceptoval že mám nějaké kilo na víc, také mi udělal kloudné vyšetření a nenaléhal na mě, ani nebyl naštvaný, když jsem mu opakovaně odmítala operaci. Když jsme operaci konečně příjmula a chtěla si upřímně řečeno "odlehčit", tak mi operaci zamítla pojišťovna pro vyčerpaný kredit nemocnice. (Jak jinak že? :-) Proč bych to měla mít ulehčené? :-) ) Takže za pomocí alternativního přístupu pana doktora, za mého zastavení, užívání přípravků a dodržování určitých zásad, jsem se mohla od dubna zase rozběhnout do práce.... :-) Ovšem pochopení z řad lidí kteří mně potřebovali bylo minimální. Nechápali jak se mi něco takového mohlo stát, že jsem to nevěděla dopředu a takové vtipné narážky jsem měla každý den na talíři. Vtipné jaké mají lidé představy o mé práci nebo o mém životě... :-) No nic méně, je to zdracadlo které nastavovali mně a já jsem se do něj už koukla a udělala opatření. Takže od dubna zase pracuji na plný úvazek a koleno nezlobí a doufám že mi dá na pár let pokoj.. :-)